Za vínem do východního Chorvatska

Vinné cesty vznikaly více méně živelně, a to především díky soukromé iniciativě místních nadšenců a turistických sdružení. Teprve v posledních letech se do budování vinných stezek začala různým způsobem zapojovat i rezortní ministerstva, vinařská družstva a v podstatně větší míře než dosud i turistická sdružení, a začaly se vypracovávat projekty, které by byly financovány z evropských fondů. Jednou z vinorodých oblastí, které si vydobyly slávu v tomto oboru již před téměř 2000 léty, je oblast kolem města Iloku ve východním cípu Chorvatska, na Dunaji. Římané ji nazývali "Delicium mundi", což se překládá jako "Světské požitky" nebo také "Ráj na zemi". A za toto lichotivé označení mohla děkovat právě svému vínu. Hrdé označení Delicium mundi má na svých lahvích i podnik "Ilocké sklepy", který pěstuje sám víno na 500 hektarech a sdružuje kolem 300 soukromých pěstitelů, jejichž vinice dosahují rozlohy 500 hektarů. Pro ilocká vína znamenala obrovskou katastrofu válka v 90. letech minulého století. Došlo k velkému poničení vinohradů a tím ke ztrátě prestižního postavení ilockého vína doma i v zahraničí. V posledních letech se však ilocká vina vracejí na své přední místo mezi chorvatskými víny. A oproti jiným chorvatským oblastem, které si pracně hledají cestu ke spotřebiteli, má Ilok velkou výhodu v tom, že milovníci vína přicházejí za jeho víny přímo do míst, kde se pěstují. K originalitě, vynikající chuti a autochtónnosti zdejších vín se přidružuje i půvabná příroda a četné historické památky. Samo město Ilok má starobylé jádro, dochované středověké hradby v průběhu staletí obnovované a zesilované, zámek italské šlechtické rodiny Odescalchiů, několik staveb z doby turecké okupace města, kostel sv. Jana Kapistrána, který tu žil a zemřel. Jeho cela v místním františkánském klášteře je zachována a přístupná. Jan Kapistrán je ten mnich a ohnivý kazatel, který v roce 1456, při obležení Bělehradu tureckým sultánem Mehmedem II. pozvedl svou výmluvností a zápalem bojovnost jeho obránců, kteří nakonec pod velením uherského správce Jana Hunyadiho odrazili útok turecké přesily a Bělehrad zachránili. Kostel zasvěcený tomuto světci (působil jako kazatel i v Čechách), je jediný tohoto patrocinia v Chorvatsku. Jan Kapistrán, stejně jako Jan Hunyadi, zemřel krátce po vítězství u Bělehradu na mor. Ve zdejší oblasti se pěstují především odrůdy traminu a graševina. Ani vinařský, ani turistický potenciál Iloku a jeho okolí není zdaleka využit, byly však již učiněny nemalé kroky k vybudování cest vinicemi a jejich zavlažování. Další z perspektivních oblastí vinných cest je oblast ve Viroviticko-podrávské župě, tedy oblast měst a obcí Slatina, Orahovica, Virovitica a Pitomača. V tomto kraji má být realizován chorvatský projekt vypracovaný pro program Phare. Pokud jej Phare odsouhlasí, byly by z prostředků tohoto programu vybudovány čtyři vinné cesty s pěti místy pro ochutnávky vína, které by mohly ročně přijmout na 5000 zahraničních turistů. V této župě se počítá ještě s dalšími vinnými cestami. Jedna z nich se jmenuje "Virovitické výhledy" a nachází se v oblasti Bilogory, dále cesta "Po stezkách frankovky, graševiny a zeleného sylvánu" a "Bilogorsko-aršanjská stezka". Přímo ze Slatiny vychází cesta "Nad městem" vedoucí po severních výběžcích pohoří Papuk. Velmi zajímaná je vinná cesta Baranjou, tedy krajem v severovýchodním cípu Chorvatska. Vinné cesty tu zřejmě existovaly již za římského impéria, nebo» oblast byla už tehdy známá výbornými víny. Zdejší chardonay, graševina, sylván, ryzlink, pinot a další si našly cestu až do Británie, kam zdejší vinaře pozvala Britsko-chorvatská hospodářská komora. Ochutnávky se v Baranji neobejdou bez tamějších skvělých specialit, jako je kulen, škvarky s cibulí, klobásy aj. Zdejší odpovědní pracovníci již přišli na to, že stojí za to investovat do lepší dostupnosti vinohradů, které jsou stále častěji cílem zahraničních návštěvníků - přátel dobrého vína a tyto investice se brzy mnohonásobně vrátí.